Srpen 2007

Větruše nás vyjde hodně draho

29. srpna 2007 v 12:42 | Karel Nepraš |  Strana zelených
"Přírodní katastrofa", jež způsobila sesuv na svahu pod výletní restaurací Větruše, je podle primátora Kubaty jedinou příčinou a tudíž jediným odpovědným činitelem za vzniklé finanční ztráty. Předpokládejme, že geologický posudek, na který se primátor odkazuje, je zpracován bezchybně. Potom lze tvrdit, že víme jak se sesuv udál a zda mu zadanou stavbou bylo možné předejít. Když se však do směsice argumentů přidají informace, které na tomto místě předložil historik Václav Houfek v článku z 8. srpna, tedy že svahy pod Větruší byly sesuvy postiženy vícekrát i v minulosti, zůstává otázka proč vedení města jako zadavatel s podobnými riziky nepočítalo napřed. Nyní však následuje série kroků, která mi připadá alarmující ještě více než vše, co se dosud semlelo. V plánu je totiž sanace celého svahu a to v odhadované ceně neuvěřitelných 200 miliónů korun!! Celé to působí velice podivně už v kontextu probíhající výstavby železničního koridoru, pro nějž se musely posudky na potenciálně nebezpečné svahy v každém případě zpracovávat a který podléhá velice přísným bezpečnostním opatřením. Když se staví kvalitní zábrany kvůli trati, je vůbec natolik nezbytné stabilizovat úplně celý svah, je to racionální investice? Vypadá to mnohem spíš, že se zde rýsuje další možnost slušného "vejvaru" pro mnoho zainteresovaných, jejichž nitky sahají velmi vysoko.
NAVRCHOLU.cz

Hromadná doprava na Ústecku v ohrožení

8. srpna 2007 v 13:53 | Karel Nepraš |  Strana zelených
"V Ústeckém kraji bude zrušen nebo výrazně omezen provoz na ztrátových železničních tratích." zaznělo nedávno z úst hejtmana. Nyní uvažuje rada města Ústí nad Labem, co do budoucna s dopravním podnikem, který stojí velkou část rozpočtových prostředků a zjišťuje jeho hodnotu pro další jednání zahrnující i možný vstup "strategického partnera". Ačkoli území, na kterých se obě kauzy odehrávají jsou charakterem rozdílná, přeci jen je spojuje jedna zásadní věc. V obou případech si totiž vládnoucí politici jakoby neuvědomují, že zajištění kvalitní (!) veřejné dopravy je povinností vůči občanům a plněním veřejné služby. Hromadná doprava musí být nějakým způsobem dotována, přináší totiž výrazné pozitivní přínosy.
Pokud chce vedení kraje racionálně vynakládat prostředky za provozování veřejné dopravy, což samo o sobě je samozřejmě naprosto v pořádku, mělo by v prvé řadě maximální úsilí věnovat vytvoření integrovaného dopravního systému. Cesta mezi obcemi různých koutů kraje na jednu jízdenku v dobře navazujících a komfortních dopravních prostředcích totiž bude rozhodně pro cestující přitažlivější, než chaotický jízdní řád bez návazností mezi vlaky a autobusy a nulovým víkendovým provozem. Že to lze, dokládají dobré příklady z Jihomoravského nebo třeba Moravskoslezského kraje. Úvaha o tom, které spoje jsou jak vytížené, přichází na řadu až poté. Stejně je však třeba zohlednit, že rušení železničního provozu velmi často de facto znamená postupnou likvidaci celé trati, což je závažný zásah do dopravní sítě a její stability.
Podobně i město Ústí nad Labem, nemá-li za pár let skončit utopené ve směsi hluku a emisí z individuální automobilové dopravy, musí přesměrovat své rozpočtové priority například od dalšího zpřístupňování města individuální dopravě právě k zajištění dobrého spojení okrajových částí s centrem veřejnou dopravou. Pokud si usmyslí každý Ústečan, že se bude chtít do malého středuměsta dostat vlastním automobilem, nikdy to nebude dost dobře možné. Kvalitně provozovaná hromadná doprava tyto problémy řeší a zohledňuje přitom i nároky na úroveň prostředí v městském centru.
NAVRCHOLU.cz

Ústí téměř nevyhlašuje architektonické soutěže

6. srpna 2007 v 13:10 | Janni Vorlíček
Ústecký deník, 1. 8. 2007
Ústí nad Labem/ V souvislosti s novou výstavbou ve městě se ozývá kritika přístupu ústeckého magistrátu. Nejčastější výtkou je upozornění na fakt, že na nejlukrativnější stavební místa v centru Ústí nad Labem nebyla vyhlášena otevřená architektonická soutěž. Ta byla vyhlášena pouze před stavbou Mariánského mostu a paláce Zdar.
Zajímavá debata na toto téma se objevila i na webu ustecan.net, kde je řada příspěvků, jež tento přístup úřadů kritizují. Například Tomáš Lichtenberg zde píše, že v jakémkoliv jiném městě by otevřená architektonická soutěž u zásadních staveb vypsána byla. "Ne tak v Ústí; investore přijď, máme v centru plochu k zástavbě, dáme ti ji a dělej si s ní, co uznáš za vhodné," uvedl Lichtenberg.
Ten kritizuje i záměr stavby obchodního centra Forum a vyjádřil obavy, že komplex bude rozprodán trhovcům.
"Za dvacet let budeme možná znovu hledat nového investora, který nám pomůže zbourat ohyzdné nákupní centrum kolem kostela," napsal a dodal, že zástavba tu měla probíhat odlišně. Hlavně by tu měly vyrůst takové domy, jež by bylo v budoucnu možné adaptovat pro jiné funkční využití.
Stejně tak lidé kritizují záměr stavby komplexu Hraničář pod stejnojmenným kinem jako nezajímavou a tuctovou administrativní budovu, navíc hmotově zcela nepatřičnou. Ústecký architekt Matěj Páral si také myslí, že by vyhlášení architektonických soutěží bylo vhodné. "Taková soutěž je potenciálně schopná vygenerovat vysokou kvalitu návrhu. Stačí, když bude užší, ani nemusí být masová. Magistrát by mohl oslovit čtyři až pět různých architektů nebo kanceláří."
Obdobně smýšlí i ústecký zastupitel za Stranu zelených Karel Nepraš. "Skutečně, když bude taková soutěž vyhlášena, výsledek bude lepší, než když se práce zadá jedinému architektovi." Nepraš je také přesvědčen, že by město mělo takovéto soutěže vyhlašovat, obzvlášť v takových případech, kdy výstavba zásadně ovlivní vzhled města na desítky let. "Vytvoří to i lepší tržní prostředí. U velkých investic si může město leccos podmínkovat, třeba zrovna tu soutěž ." Náměstek primátora Arno Fišera (ČSSD) si myslí, že architektonické soutěže rozhodně nejsou marné. "Problém ovšem je, že u soukromých investorů je to složité. Můžeme pouze připomínkovat stavbu co do rušení rázu města. Pokud bude možné soutěž vyhlásit, určitě to podpořím," řekl a dodal, že by se mělo počítat s názory veřejnosti na výstavby a rekonstrukce ve městě.
Ředitel archivu města Ústí nad Labem Vladimír Kaiser o architektonických soutěžích uvedl, že dřív se tu soutěžilo více. "Ovšem architektura je umění, které se dost těžko měří. Nejzajímavější tu byla soutěž v roce 1986 na dostavbu centra." Podle Kaisera tehdejší návrhy počítaly s barbarskou likvidací celých bloků v lokalitě před hlavním nádražím až na Mírové náměstí, kde mělo být dokonce vlakové nástupiště. "Všichni zúčastnění to chtěli zbourat, kromě skupiny okolo Romana Kauckého, která si říkala Zlatí orli. Oni jediní respektovali linie ulic historického městského jádra."
Podle Kaisera nakonec ze soutěže vypadli, ale právě z jejich návrhů se naštěstí po revoluci vycházelo.
"Jsem rád, že jejich plán byl přijat do pravidel další výstavby ve městě," řekl.
NAVRCHOLU.cz