O přivaděči

29. ledna 2007 v 13:39 | Karel Nepraš |  Botanika
V současné době je připravována výstavba dálničního přivaděče, který má zajistit spojení Děčína s dálnicí D8 obchvatem obcí Jílové a Libouchec. Vzhledem k poměrně úzkému koridoru hustě osídleného údolí Jílovského potoka, kterým má přivaděč procházet a především kvůli průchodu územím chráněné krajinné oblasti České středohoří, se zde dostávají do konfliktu zájmy dopravní se zájmy ochrany přírody. Hned na začátek je třeba podotknout, že dobré řešení pro obě strany v podstatě neexistuje. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je pak vůbec nejproblematičtějším plánovaný průchod přivaděče v oblasti mezi železničními zastávkami Modrá a Martiněves u Děčína.
Dotčené území bylo dlouhou dobu poměrně stranou většího zájmu přírodovědců především díky blízkosti velmi atraktivních lokalit v jižnějších partiích Českého středohoří. V posledních letech se ale ukazuje, že především u zdejších luk to bylo neprávem. Ty totiž v současnosti představují jedny z nejlépe zachovaných ukázek pravidelně kosených druhově bohatých luk v celém Českém středohoří.
Na loukách v širším okolí Jílového se tak zachovaly druhově bohaté louky se zastoupením mnoha druhů čeledi Orchidaceae, které již byly s výjimkou blízkých Bohyňských lad na zbývajícím území CHKO České středohoří v podstatě zničeny. V místech, kterými jsou trasovány jednotlivé varianty dálničního přivaděče, tak roste například Orchis ustulata, Orchis mascula, Gymnadenia conopsea, Dactylorhiza majalis, Dactylorhiza fuchsii, či Listera ovata. Z dalších vzácnějších rostlin pak ještě Equisetum telmateia, Galium boreale, Inula salicina, Ophioglossum vulgatum, Trollius altissimus a mnoho dalších.
Je zřejmé, že výstavbou přivaděče budou zásadně ovlivněny i další biotopy, ale podle současných poznatků představují luční společenstva ten nejvýznamnější prvek zdejší krajinné mozaiky. Jako zásadně negativní se jeví především zábor ploch při vlastní výstavbě, který nutně výrazně přesáhne plochu vlastní komunikace a v podstatě zapříčiní nenávratné zničení většiny zdejších zachovalých luk. Klíčovým ochranářským problémem v případě realizace stavby je v podstatě nemožnost přesazení vstavačovitých rostlin, které je zapříčiněno vazbou na symbiotické druhy půdních hub.
Zájmy ochrany přírody neřeší ani varianta vedení přivaděče po drážním tělese, protože právě do blízkosti trati je situována většina zdejších hodnotných porostů. V závislosti na konečné podobě této varianty by pak mohly být navíc nově ohroženy ještě lokality vzácných druhů v Horním Oldřichově a u Malého Chvojna. Z hlediska ochrany přírody se tak jeví jako jediná bezvýhradně akceptovatelná možnost pouze nulová varianta. Pokud by se stavba měla nakonec přesto realizovat, pak by mělo jít pokud možno o co nejužší tedy obyčejnou dvouproudovou silnici. Navíc by podmínky při výstavbě měly zásadně minimalizovat zábor okolních pozemků a to i během výstavby. Je ovšem otázka, zda je silnice vůbec tak potřebná a užitečná, jak je v případě mnoha podobných dopravních staveb bez zásadnějších analýz předkládáno.
NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama