Cephalanthera damasonium II

3. ledna 2007 v 7:45 | Karel Nepraš |  Botanika
Kromě toho, že se na Ústecku v první polovině 90. let 20. století výrazně snížilo antropogenní zatížení přírodního prostředí, což jistě velmi přispělo ke zlepšení stavu populací okrotice, dochází u tohoto druhu ještě k jednomu fenoménu, kterým je obsazování druhotných stanovišť. Nejedná se samozřejmě o nepřírodní biotopy, ale o člověkem zásadně ovlivněná stanoviště. Typicky jsou v současnosti všechny nové bohaté populace vázány na lesnické výsadby lip nebo habrů, případně lískové křoviny vždy s minimální pokryvností bylinného a keřového patra. Charakteristická je pro ně dále malá druhová pestrost všech vegetačních pater a hlavně fakt, že se jedná velmi často o původně nelesní půdu. 55% lokalit a 80 % celkové populace okrotice bílé v okrese Ústí nad Labem je vázáno na biotopy kde je dominantní jedna ze zmíněných dřevin nejvyššího vegetačního patra nebo jejich kombinace. Vzhledem k tomu, že se jedná o zajímavý a právě probíhající fenomén, bude těmto populacím věnována i do budoucna pozornost spojená s podrobným monitoringem. Podle Jiřího Zázvorky (in verb.) dochází k podobnému nápadnému posilování populací okrotice bílé i v jiných oblastech, například v Českém krasu.
Zatím to tedy vypadá, že si okrotice s dopady hospodaření (průmysl, zemědělství, myslivost) minulého režimu na krajinu poradí. Bohužel se to samé nedá říci o mnoha dalších druzích, které buď vyhynuly nebo výrazně omezily v Českém středohoří své rozšíření. Z čeledi Orchidaceae to platí například o druzích Corallorhiza trifida, Dactylorhiza sambucina, Orchis morio, Orchis ustulata, Traunsteinera globosa aj.
NAVRCHOLU.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama