Leden 2007

O přivaděči

29. ledna 2007 v 13:39 | Karel Nepraš |  Botanika
V současné době je připravována výstavba dálničního přivaděče, který má zajistit spojení Děčína s dálnicí D8 obchvatem obcí Jílové a Libouchec. Vzhledem k poměrně úzkému koridoru hustě osídleného údolí Jílovského potoka, kterým má přivaděč procházet a především kvůli průchodu územím chráněné krajinné oblasti České středohoří, se zde dostávají do konfliktu zájmy dopravní se zájmy ochrany přírody. Hned na začátek je třeba podotknout, že dobré řešení pro obě strany v podstatě neexistuje. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je pak vůbec nejproblematičtějším plánovaný průchod přivaděče v oblasti mezi železničními zastávkami Modrá a Martiněves u Děčína.
Dotčené území bylo dlouhou dobu poměrně stranou většího zájmu přírodovědců především díky blízkosti velmi atraktivních lokalit v jižnějších partiích Českého středohoří. V posledních letech se ale ukazuje, že především u zdejších luk to bylo neprávem. Ty totiž v současnosti představují jedny z nejlépe zachovaných ukázek pravidelně kosených druhově bohatých luk v celém Českém středohoří.
Na loukách v širším okolí Jílového se tak zachovaly druhově bohaté louky se zastoupením mnoha druhů čeledi Orchidaceae, které již byly s výjimkou blízkých Bohyňských lad na zbývajícím území CHKO České středohoří v podstatě zničeny. V místech, kterými jsou trasovány jednotlivé varianty dálničního přivaděče, tak roste například Orchis ustulata, Orchis mascula, Gymnadenia conopsea, Dactylorhiza majalis, Dactylorhiza fuchsii, či Listera ovata. Z dalších vzácnějších rostlin pak ještě Equisetum telmateia, Galium boreale, Inula salicina, Ophioglossum vulgatum, Trollius altissimus a mnoho dalších.
Je zřejmé, že výstavbou přivaděče budou zásadně ovlivněny i další biotopy, ale podle současných poznatků představují luční společenstva ten nejvýznamnější prvek zdejší krajinné mozaiky. Jako zásadně negativní se jeví především zábor ploch při vlastní výstavbě, který nutně výrazně přesáhne plochu vlastní komunikace a v podstatě zapříčiní nenávratné zničení většiny zdejších zachovalých luk. Klíčovým ochranářským problémem v případě realizace stavby je v podstatě nemožnost přesazení vstavačovitých rostlin, které je zapříčiněno vazbou na symbiotické druhy půdních hub.
Zájmy ochrany přírody neřeší ani varianta vedení přivaděče po drážním tělese, protože právě do blízkosti trati je situována většina zdejších hodnotných porostů. V závislosti na konečné podobě této varianty by pak mohly být navíc nově ohroženy ještě lokality vzácných druhů v Horním Oldřichově a u Malého Chvojna. Z hlediska ochrany přírody se tak jeví jako jediná bezvýhradně akceptovatelná možnost pouze nulová varianta. Pokud by se stavba měla nakonec přesto realizovat, pak by mělo jít pokud možno o co nejužší tedy obyčejnou dvouproudovou silnici. Navíc by podmínky při výstavbě měly zásadně minimalizovat zábor okolních pozemků a to i během výstavby. Je ovšem otázka, zda je silnice vůbec tak potřebná a užitečná, jak je v případě mnoha podobných dopravních staveb bez zásadnějších analýz předkládáno.
NAVRCHOLU.cz

Zastupitelé nakonec nebudou zvýhodněni oproti ostatním občanům

12. ledna 2007 v 20:48 | Karel Nepraš |  Strana zelených
Vedení města a dopravního podniku se dohodlo na zrušení zlevněných ročních jízdenek pro zastupitele zvolené na území Ústí nad Labem. Vládnoucí politická reprezentace tak reagovala na velkou nelibost, kterou u občanů vyvolalo zjištění, že zatímco rodičům s dítětem v kočárku a dlouholetým dárcům krve bude od 1. února zrušeno bezplatné jízdné, zastupitelům měly výhody zůstat. Krok je to jistě správný, ale výroky, které jej provázely, jsou přinejmenším úsměvné. Když totiž v rozhovoru pro Českou televizi náměstek podotkl, že i politici občas potřebují "pošťournout", primátor na stejnou věc reagoval jejím označením za opomenutí a přehozením části viny na vedení dopravního podniku. Ať to bylo jakkoli, zřejmě by se nic nedělo, pokud by na neduh nikdo neupozornil. Jedna část je tedy napravena, o druhé už se raději nemluví. Rodiče malých dětí i dárci krve tak bohužel nadále nebudou jezdit zadarmo i když si to podle mého názoru vzhledem k náročné finanční situaci respektive zásluze pro společnost zaslouží.
NAVRCHOLU.cz

Zdražování MHD v Ústí: Na zastupitele v rozpočtu zbylo

5. ledna 2007 v 13:02 | Karel Nepraš |  Strana zelených
Je smutným faktem, že k šetření v rozpočtu městských obvodů a navyšování cen veřejné dopravy dochází až v povolebním roce. S platností od 1. února si proto budou muset občané Ústí nad Labem sáhnout hlouběji do peněženky, aby pokryli vyšší ceny jízdného v městské hromadné dopravě. Zatímco rodič s dítětem v kočárku stejně jako dlouholetý dárce krve přišli o podle mého názoru opodstatněné úlevy, nestalo se tak u zastupitelů. Normální občan napříště zaplatí za roční jízdenku 3440,- Kč, ale člen zastupitelstva působícího na území města jen 1150,- Kč. Všichni zastupitelé přitom pobírají za výkon své funkce zákonem stanovenou odměnu a nepřipadá mi nutné, aby využívali dalších výhod. Osobně se takové výhody zříkám.
NAVRCHOLU.cz

Cephalanthera damasonium II

3. ledna 2007 v 7:45 | Karel Nepraš |  Botanika
Kromě toho, že se na Ústecku v první polovině 90. let 20. století výrazně snížilo antropogenní zatížení přírodního prostředí, což jistě velmi přispělo ke zlepšení stavu populací okrotice, dochází u tohoto druhu ještě k jednomu fenoménu, kterým je obsazování druhotných stanovišť. Nejedná se samozřejmě o nepřírodní biotopy, ale o člověkem zásadně ovlivněná stanoviště. Typicky jsou v současnosti všechny nové bohaté populace vázány na lesnické výsadby lip nebo habrů, případně lískové křoviny vždy s minimální pokryvností bylinného a keřového patra. Charakteristická je pro ně dále malá druhová pestrost všech vegetačních pater a hlavně fakt, že se jedná velmi často o původně nelesní půdu. 55% lokalit a 80 % celkové populace okrotice bílé v okrese Ústí nad Labem je vázáno na biotopy kde je dominantní jedna ze zmíněných dřevin nejvyššího vegetačního patra nebo jejich kombinace. Vzhledem k tomu, že se jedná o zajímavý a právě probíhající fenomén, bude těmto populacím věnována i do budoucna pozornost spojená s podrobným monitoringem. Podle Jiřího Zázvorky (in verb.) dochází k podobnému nápadnému posilování populací okrotice bílé i v jiných oblastech, například v Českém krasu.
Zatím to tedy vypadá, že si okrotice s dopady hospodaření (průmysl, zemědělství, myslivost) minulého režimu na krajinu poradí. Bohužel se to samé nedá říci o mnoha dalších druzích, které buď vyhynuly nebo výrazně omezily v Českém středohoří své rozšíření. Z čeledi Orchidaceae to platí například o druzích Corallorhiza trifida, Dactylorhiza sambucina, Orchis morio, Orchis ustulata, Traunsteinera globosa aj.
NAVRCHOLU.cz